Přesně 700 km. Tak dlouhá byla naše prázdninová výprava do jižních Čech. Zúčastnit se mohli všichni studenti oboru Agropodnikání, kteří byli ochotni obětovat svůj volný čas, a kteří chtěli poznat krásy Národního parku Šumava a zemědělství v jeho okolí. K vidění byly především destítky stád nejrůznějších masných plemen skotu, zajímavé byly i rozhovory s jejich majiteli. Kromě odborného programu bylo k vidění spoousta zajímavostí. Cesta tam byla zpestřena návštěvou dvou chovů s holštýnským skotem. Nejprve zastávka v nově zrekonstruované stáji Podblanicko, Louňovice, poté v chovu Rolnička Lipanovice, který se pro změnu pyšní největším množstvím titulů z výstav. Dlouhé putování ale mělo i zastávky jiného rázu. Nejde nezmínit minipivovar Dražíč, unikátní řetězový most přenesený z Vltavy na Lužnici, selské baroko vesnice Holašovice figurující na seznamu UNESCO, nebo kontrastní jadernou elektrárnu Temelín. Na samotné Šumavě využíváme ubytování na lyžařském stadionu na Churáňově. Odtud je jen skok k highlandům pana Krtouše, nebo salersům pana Sovy. Okolní stráně jsou poseté stády dalších plemen - angusů, simentálů, galowayů i nejrůznějších kříženců. My ale míříme nejprve na jelení farmu a pak za bizony. Po troše adrenalinu musí následovat uklidnění na šumavských slatích a rašeliništích. Jak se dočítáme na infopanelech, na Jezerní slati pravidelně ráno mrzne i v červenci a srpnu. Naše cesta vede přes Kvildu na Čeňkovu pilu, tady u historické vodní elektrárny vzniká soutokem Vydry a Křemelné zlatonosná Otava. Nesmí chybět ani zastávka u hřibové rezervace na náměstí ve Stachách. Domů se nikomu nechce. Viděli jsme hodně, ale vzhledem k velikosti a kráse Šumavy, to byl jenom zlomek.

Tak ještě do prastarého Boubínského pralesa a do Hoštic. Jestli se Škopkovi a Konopníkovi stále hádají, se zjistit nepodařilo. To na hřbitově u faráře Otíka se nic nezměnilo. Snad jen přibyl velký pomník ve tvaru klobouku. Tady odpočívá legendární country zpěvák Michal Tučný. Už ale vážně musíme domů. Kdo by chtěl vidět více obrázků, tak jich najde skoro tisíc na: rajce.net/vjerkas/šumava a rajce.net/stepulee/šumava.

Na závěr připomínka. PŘÍŠTÍ PRÁZDNINY SE POJEDE ZNOVU !!!

Autor: Ing. Jan Kocmánek

Stejně jako jinde v okolí i na školním statku začaly žně. V pořadí ozimý ječmen, jarní ječmen, pšenice, oves, bude postupně sklizeno cca 130 ha obilovin. Na odhad výnosu je zatím brzy, letošní rok ale vypadá jako lehce nadprůměrný. Většina sklizené úrody zůstane uskladněna na statku pro zabezpečení krmivové základny a kolem 350 t sklizeného obilí bude určeno na prodej.

Ing. Jan Kocmánek

Ve dnech 11. a 12. 6. 2010 si žáci 3.A rozšířili poznatky o zemědělství na exkurzi s tématickým zaměřením "Zemědělci v Krkonoších". O své zkušenosti se s námi podělili jak drobní ekologičtí zemědělci, tak vlastníci velkých družstev. Těším se, až nás v příštích letech pozve na svou farmu některý z účastníků exkurze. Více foto na http://ucamichaela.rajce.idnes.cz/exkurze_3a_Krkonose/. Všem farmářům děkujeme za vlídné přijetí.

Michaela Znamínková

V úterý 8.6. 2010 jsme v rámci výuky sociálního a zdravotního zabezpečení navštívili Ústav sociální péče v Milovicích. Ústav je moderně a útulně zařízen a poskytuje klientům komplexní péči formou denního stacionáře, speciální mateřské školky, týdenního a celoročního pobytu. V ústavu jsou umístěni klienti od 3 do 60 let, někteří úplně nemohoucí, jiní s lehkým mentálním postižením, kteří se učí žít samostatně. Práce v ústavu není jednoduchá, ale klienti dostávají veškerou péči a lásku, která je tolik potřebná k životu.

Třída 3. C

Pravidelně každý rok se stávají hospodářská zvířata chovaná na školním statku a ve školním drobnochovu cílem návštěvy mnoha dětí ze základních a mateřských škol. Letošní rok není ani přes nepříznivé počasí vyjímkou a každý týden projde našemi areály i více než stovka malých návštěvníků.

Ing. Jan Kocmánek

Žákyně kroužku lidové tvorby se zúčastnily soutěže ,,Klobouky 2010“, kterou pořádal časopis Zahrádkář a Český zahrádkářský svaz na výstavišti zahrady Čech v Litoměřicích. Celá expozice naší školy byla velice zajímavá a v soutěži jednotlivců jsme získali 1. místo v kategorii dospělých.

Ing. Milena Benešová

Ginkgo biloba nebo-li Jinan dvoulaločný je pravděpodobně  nejstarší rostlinou na naší planetě. Bývá také nazýván jako živá fosilie rostlinného světa. Tento strom se vyznačuje mimořádnou odolností vůči klimatickým změnám i ostatním živlům, mnoho těchto stromů v Japonsku přežilo i nedaleký výbuch atomových bomb za 2. světové války. Pozoruhodné jsou ale především jeho léčivé a blahodárné účinky, které tradiční čínská medicína využívá více jak 5000 let. Základem je extrakt z "listů". Ale pozor, ginkgo není listnatý strom. Jeho listy jsou srostlé jehlice. Tyto listy, nebo chcete-li jehlice, obsahují komplex látek ginkgolides. Něco, co se nevyskytuje v žádné jiné rostlině. K základním účinkům extraktu patří rozšiřování krevních kapilár, zlepšení průtočnosti a tedy i okysličování krve a jí zásobených orgánů.
Díky tomu, že ginkgo roste na naší planetě v nezměněné podobě už stovky milionů let, dobře pamatuje i dobu kdy tu žili dinosauři. Tento strom také postupem času získal jistý nadhled a nenechá se obtěžovat žádnými škůdci ani chorobami - má naprostou imunitu. Roste poměrně pomalu a bez mimořáných nároků na okolí. Chov prehistorických zvířat pro jeho úspěšné pěstování není podmínkou.

Ing. Jan Kocmánek